Z Perninku
do Perninku
Pro tento výlet využijeme možnost
dovést si kolo vlakem do třetí nejvýše položené železniční stanice v Čechách.
Výchozím místem bude žst. Pernink s nadmořskou
výškou 915 m a trasa nás provede místy s bohatou hornickou minulostí.
Horské
městečko Pernink (a v závěru trasy také Horní Blatnou) bychom mohli
klidně označit jako centrum středověké rudné těžby v této části
Krušných hor, alespoň co se dnešního výletu týká. Psát o dnešním
Perninku jako o středisku zimních sportů (ale
i vhodným výchozím místem cykloturistiku a pěší výlety do okolí)
by bylo nošením dříví do lesa, takže – popojedeme.
Podle dopravního značení nebo po
cyklotrase č. 2002 sjedeme na křižovatku silnic u základní školy (883 m),
vystoupáme do obce ABERTAMY (883 m).
V okolí
obce se těžilo nejdříve stříbro, později cín, kobalt a po r. 1945 i
uran. Zajímavý je zde i barokní kostel 14 pomocníků a doporučit mohu návštěvu
Galerie Arnika s díly místních výtvarníků.
Z Abertam pokračujeme po silnici
do osady
HŘEBEČNÁ (916 m), kde se napojíme na značení cyklotrasy č.
2004 a po ní dojedeme do osady Rýžovna (968 m).
Šachty
na železnou rudu byly severně od Hřebečné (zejména důl Jiří označovaný
nesprávně jako Mauritius, který byl ve východním úseku šachty). Dnes je
ovšem Hřebečná rekreační osadou stejně tak jako Rýžovna, kde bývaly
povrchové dobývky na cín kolem Blatenského příkopu. Před osadou projíždíme
kolem lomu Hřebečná - čedičového
návrší s opuštěným kamenolomem a botanickou lokalitou s výskytem
chráněných druhů rostlin a živočichů (přírodní rezervace).
Na křižovatce v Rýžovně odbočíme
doprava pojedeme souběžně s naučnou
stezkou (NS) Blatenský příkop na křižovatku silnic v osadě Myslivny (960 m).
Vodárenská
nádrž z r. 1954 zásobuje pitnou vodou Jáchymov a Boží Dar. Byla vybudovaná
nad zaniklou hornickou osadou na říčce Černé. V okolí najdeme četné
sejpy po povrchovém rýžování cínu.
Z osady Myslivny pokračujeme
doprava po cyklotrase č. 2008. Ta nás povede nejdříve k Božímu Daru,
ale asi po 2 km se na rozcestí s pěší červenou stočí doleva do
oblasti přírodního parku Zlatý kopec.
Po necelých třech kilometrech se
dostaneme na „Kafenberskou cestu“ (870 m u Zlatokopecké brány) vedoucí
nad údolím Zlatého potoka. Ve středověku byla stejnojmenná hornická osada
Zlatý potok s významným ložiskem cínových rud.
Ústí
Tříkrálové štoly ve stráních nad hluboce zaříznutým údolím Zlatého
potoka pod Kaffenberskou cestou je jedním z objektů projektu Česko-bavorského
geologického parku.
Po Kafenberské cestě dojedeme do
hraniční (a rekreační) osady Český
mlýn (665 m) na soutoku Komářího a Zlatého potoka.
Cyklotrasa č. 2008 pokračuje lesní
cestou souběžně se státní hranicí jižním směrem. Další zajímavostí
na trase jsou přírodní útvar Holubí
skalky a stará důlní díla ve stráni vpravo nad cestou.
Před námi je výstup k „Milovské
silnici“, na které se k nám připojí cyklotrasa č. 2002. Tady odbočíme
doprava, projedeme osadou Podlesí a za ní sjedeme na rozcestí cyklotras a pěší
žluté značky asi 1 km před
hraniční obcí POTŮČKY (ty, kteří
jsou už se silami u konce zde zachrání vlak).
Rozcestí cyklotras je ještě před železničním
přejezdem nad obcí (700 m). Od tohoto místa nás stoupáme
„Železnou cestou“ směrem na Horní Blatnou. Držíme se cyklotras
č. 2001, 2002 a žluté pěší značky.
Na rozcestí pod Blatenským vrchem
(967 m) si můžeme zvolit dva směry. Náročnější výstup k rozhledně
na Blatenském vrchu (1042,6 m),
odtud s červenou pěší na silnici od Božího Daru a
po zelené pěší sjezd do Horní Blatné
nebo pokračovat klesáním podél Blatenského
příkopu společně se žlutou pěší značkou do obce (871 m, žst.).
Z Horní
Blatné si připomeňme naučné stezky Vlčí jámy a Blatenský příkop a
Muzeum těžby cínu, kde se můžeme podrobněji seznámit se slávou a
bohatstvím středověké Horní Blatné.
Poslední úsek cesty do Perninku si opět
můžeme vybrat – mezi terénem po cyklotrase č. 2001 a žluté pěší značce
nebo pohodlnější cestou po silnici.
Ladislav Zoubek, oblastní výbor KČT Karlovarský kraj