|
Mytí kola a čistící prostředky
Praní řetězu
Čištění kazety
Čím olejovat
Huštění pneumatik
Kontrola délky řetězu
Jak prodloužit životnost řetězu
Údržba kola
Asi nejčastější akcí co budete na kole dělat je olejování
řetězu a mytí. Po každé jízdě ve vlhčím počasí je doporučováno kolo zbavit
alespoň těch nejhrubších nečistot, vyprat řetěz a naolejovat ho. Pokud
jezdíte ve vlhku oleje se rychle vyplavují a řetěz začne divně chrastit a
skřípat. Mazat je nutné ale i v suchu a teplu. Řetěz by nikdy neměl úplně
uschnout a být bez maziva. Ztěžuje se tím šlapání a řetěz i kolečka jsou
více namáhána. Já osobně mám zkušenost, že řetěz je nutné naolejovat
nejméně každých 150 km v suchém a teplém počasí. Ve vlhku a mokru je tu
nutné raději po každé jízdě, někdy už i po méně jak 50 km.
Mytí kola a čistící
prostředky Mnohdy když přijedu domů tak na mě a moje
kolo nebývá dost pěkný pohled. Bláto všude možně po celém kole a někdy i
za ušima ;) a tak je nutné nejdříve z kola dostat všechno to svinstvo.
Hospodyňky říkají "nenechat hrnce naschnout" a já říkám totéž o kolech.
Když je bláto ještě mokré nebo alespoň vlhké jde to daleko lépe, než to
pak loupat a nechat opadávat. Šťastnější z nás, kteří mají takovou
vymoženost jako je hadice s vodou jsou v pohodě. Stačí kolo pořádně
ostříkat, případně ještě štětcem nebo menším kartáčem dočistit a
opláchnout. Ostatním holt nezbývá než vzít kbelík s vodou, štětku a
všechno to umýt hezky ručně. K tomuto základnímu mytí není potřeba
zvláštních prostředků ani nějakého speciálního školení ;) akorát je dobré
dát pozor a nestříkat vodu přímo do středů, na sedlo, brašničky a pod
prachovky vidlice a podobné komponenty, které vodu nemají moc rády. Naopak
takový zablácený přesmykač nebo kazeta jí sežerou opravdu hodně.
Když už máme kolo umyté z toho nejhoršího a myslíme si, že už máme
hotovo, přichází na řadu mytí a údržba jednotlivých komponent, které už
není tak jednoduché a které popisuji níže. Než se pustíme do vlastního
mytí, měli bychom vždy mít po ruce nějaký hadr, štětec větší/menší a
hlavně nějaký čistící prostředek, protože zde už obyčejná voda nestačí.
Nepoužívejte benzin a benzinová čistidla či ředidla nebo podobné sajrajty.
Benzin dokonale odmašťuje, což je sice potřeba, ale ne takhle brutálně. Je
schopen natéct do středů a ložisek, které se běžně nemažou a vyplavit z
nich vazelínu! Mnozí doporučují petrolej, který sám o sobě malinko maže,
takže i když necháte například řetěz po umytí nenaolejovaný, není to tak
hrozné jako kdyby v něm byla voda nebo byl úplně odmaštěn. Já jsem ale
praxí zjistil, že to také není ono. Jednak také docela brutálně odmašťuje
všechno kam přijde a musí se tedy dávat pozor, jednak smrdí a hlavně -
není ho nikdy tolik jako vody. Mimoto se nesnáší s vodou, takže je nutné
počkat až vyschne a teprve pak je možné oplachovat vodou. Jednoduše řečeno
je oproti vodě drahý a nemůžu na jedno mytí vypatlat několik kbelíků. A
také jsem zjistil, že ani on si neporadí s některými starými a nalepenými
nečistotami. Takže co teď? Řešení se nazývá CYKLOSTAR. (vyrábí firma Everstar) Je to český mycí přípravek
určený speciálně pro kola a měl by být běžně k dostání v cykloprodejnách.
Tohle čistidlo má tu jedinečnou vlastnost, že je kompatibilní s vodou ale
přitom má výborné odmašťovací, mycí i tak trochu konzervační vlastnosti.
Není tedy nejmenší problém udělat si roztok s vodou a čistit s ním
především řetězy, kazety a převodníky a proplachovat je přitom obyčejnou
vodou. Když to nestačí tak se dá další Cyklostar. Když součástky po umytí
nenamažete, tak je trochu chrání před korozí ale ani on neumí zázraky,
takže co se má mazat, tak mazat!
Praní
řetězu je činnost nezábavná a časově dost náročná pokud
si nepořídíte pračku řetězu. Je to taková vanička s otočnými
kartáčky, do které nalijete mycí prostředek, nasadíte na řetěz a pomalým
protáčením se řetěz
krásně umyje. Zdůrazňuji, že protahovat řetěz musíte opravdu pomalu, jinak
bude náplň čistidla stříkat okolo a může se dostat i do ložisek a vyplavit
z nich olej! Obzvlášť nebezpečné je to použijete li na mytí benzin nebo
petrolej. Taktéž musíte protáčet alespoň 20 otáček klikami - čím více tím
lépe a u hodně špinavých řetězů třeba i vyměnit mycí prostředek za nový a
mytí opakovat. Zde se nádherně uplatní výše zmíněný prostředek Cyklostar.
Na první mytí je dobré jej dát neředěný a při dalších mytích v roztoku s
vodou, případně nakonec proplachovat pouze vodou. Pračka řetězu, kterou
vidíte na obrázku je takový trochu lepší typ (stála cca 300 Kč v r.2000),
který má za vaničkou (na obr.vpravo) ještě takový užší průchod s jemnými
plastovými lístky, které čistí řetěz po stranách a odstraní se tím tak
svinstva, která jsou nalepená na bocích řetězu.
Majitelé řetězů
SRAM se spojkou mohou řetěz na mytí celý sundat a naložit do misky s
petrolejem či Cyklostarem, ale já tvrdím, že nad pračku není. Jednak
sundávat a nandávat řetěz byť má spojku je zbytečně náročné ale především
i když je kompletně ponořen do čistilda se pořádně nevypere. V pračce ho
čistí kartáčky a to v různých polohách pootočení jednotlivých článků.
Tohle se prostě ručně dělá opravdu těžko, takže každému kdo jezdí hodně a
"špinavě" doporučuji investovat do pračky. Opravdu se vyplatí. Po vyprání
řetězu je samozřejmě nutné jej naolejovat, jinak začne reznout. Rezatý
řetěz je něco fakt příšerného, horší pohled je snad jen na zrezlou
kazetu...
Čištění
kazety Čištění kazety je činnost ještě nezábavnější a
horší než praní řetězu, ale zde mnohdy bývá svinstva nejvíc. Když nemáte
plastové ochranné kolečko kazety,
tak se do ní může nabalit i tráva s hlínou a spolu s olejem ji takto
dokonale zanést. Netřeba snad zdůrazňovat, že o kazetu by mělo být
pečováno, protože nečistoty obrušují zuby, poškozují řetěz a především
znesnadňují a zbytečně zatěžují řazení. Kazetu je nejlépe mezi všemi
kolečky pořádně protáhnout hadrem a pomoci nám může i nějaká taková
pomůcka jako je na obrázku, kterou se z kazety dobře vyšťourává hrubé
svinstvo. Tuto pomůcku jsem koupil jako součást balení pračky řetězu, ale
moc se mi neosvědčila. Já osobně radím na kazetu vzít Cyklostar + vodu a
štětcem pořádně omýt. Poté ostříkat vodou a vyšťourat nalepená a nabalená
svinstva. Pak znova Cyklostar a vodu a kazeta je zakrátko jak nová. Kazetu
na mytí nesundávám a ani to nedoporučuji. U Deore kazety je 6 koleček z
devíti na pevno spojeno a nelze ji rozebrat na jednotlivá kolečka.
Čím
olejovat Pro cyklisty se vyrábí docela dost "kosmetiky"
a speciálně na řetězy se vyrábějí oleje ve spreji. Dají se sehnat jak
čiré, tak s grafitem tedy černé, což je svinstvo, které sice dobře maže
ale bohužel maže i cyklistu a mě tenhle sajrajt nesmí na kolo. Takže zbývá
čirý (průsvitný) olej. Oba tyto sprejové oleje mají tu vlastnost, že těsně
po nastříknutí jsou tekuté a dobře zatečou do řetězu. Jenomže po chvíli se
změní na lepkavou hmotu, prostě lepidlo. Je to schválně, aby ten olej v
řetězu vydržel a neocákal se. A mě se tohle nelíbí, protože i když řetěz
po povrchu otřu, stejně na vnitřních stranách článků zůstane a nalepuje na
sebe všechen prach a svinstvo co se víří při jízdě kolem kol. Takže pak
nezbývá než použít nějaký méně tekutý mazací olej (aby se hned z řetězu
neostříkal) a hezky ručně ho olejničkou namazat, nebo nastříkat nelepivým
olejem, ve spreji, které se také běžně prodávají. Nevydrží to ale moc
dlouho (cca 100-150 km maximálně) a také se na to chytá špína, ale daleko
méně než na olej lepící. Když jste někde na cestách a nevezete sebou
objemnou myčku řetězu tak se to asi jinak dělat nedá.
Je tu ale ještě jedna možnost mazání: Pedro's ICE WAX
neboli Ledový vosk, což je speciální jakási vodní emulze na mazání
řetězu. Je to malinká flaštička, stojí to přes 100 Kč a já to zatím
pořádně nevyzkoušel, protože píšou, že se to má dávat na absolutně čistý
řetěz a ten je u mě docela vzácností. Nicméně zkusil jsem to i na
normálním vypraném, ale stejně ještě mírně špinavém řetězu a moc to tedy
nemazalo. Chce si s tím dát práci a nanést vosk v několika vrstvách a
nechat zaschnout. Pak to možná půjde ale i odborníci tvrdí, že to moc
dlouho nevydrží a že je to záležitost spíše pro závodníky a specialisty.
Huštění
pneumatik Je to úplně jednoduché: Méně nahuštěné gumy
jsou vhodnější do terénu, lépe pruží, jsou měkčí a jede se o malinko
pohodlněji, ale také se více opotřebovávají a především hrozí při nárazu
proražení duše o ráfek! Jestli se vám už někdy stalo, že jste
píchli a měli v duši více než jednu díru (což se opravdu stává) tak je to
neklamná známka málo nahuštěných pneumatik, které už nedokázali vzdorovat
tlaku nárazu a mnohdy i na několik místech skříply duši mezi plášť a
ráfek.
Oproti tomu silně nahuštěné gumy jsou nejvhodnější na
silnici, drkotání je cítit o něco více a sjíždí se hlavně prostředek
pláště. Mají také o něco menší adhezi, ale to už je také věc dezénu
pneumatiky. Takže tady jsou hodnoty jak správně hustit:
Mimo
silnici: 240-380 kpa Na silnici až 450 kpa
Při
huštění obyčejnou ruční pumpičkou to samozřejmě nezměříte, takže se řiďte
citem a zkušeností. A také je dobré řídit se tím, co je na pláštích
konkrétně napsáno. Některé pláště výrobce nedoporučuje hustit na více jak
450 kpa, protože jsou tenké a mohly by po stranách po čase začít praskat.
Naopak některé je zase možné hustit i na 600 kpa. Každopádně by se pláště
neměly viditelně pod váhou cyklisty sedícího na kole prohýbat. Pokud se
tak děje, je nutné hustit více a pokud jste za limitem výrobce, tak se
raději poohlédněte po jiném typu pláště. Já osobně tvrdím, že raději více
než méně a pokud nemáte plášť nějak evidentně poškozený, měl by vydržet
opravdu hodně velký tlak (něco kolem 600 kpa). Pokud je někde v blízkosti
bezninová pumpa, doporučuji nafouknout si to tam. U některých pump,
například ESSO mívají docela kvalitní
vzduchové kompresory, některé i přímo s měřičem na hadičce, kterým se dá
nahustit velmi přesně. U některých pump jsem dokonce viděl i digitální
kompresory u kterého si přesně nastavíte tlak, který tam chcete a on vám
to nehustí zcela sám a automaticky.
Pokud jste zmatení z toho, že
někdy se tlak uvádí v atmosférách, někdy v pascalech, někdy v něčem úplně
jiném, tak si tím nelamte hlavu a vězte, že samotné číslo je většinou
stejné akorát se liší v počtu nul, tedy je to 1,2,3 či 100,200,300 nebo
1000,2000,3000 nebo naopak desetinná místa 0,1 0,2 0,3 atd... ale pořád to
znamená jednu a tutéž hodnotu.
Kontrola délky
řetězu Každý řetěz se při jízdě tzv "vytahuje", resp.
opotřebovává. Zatímco řetězy na Crossová kola vydrží docela dlouho (řádově
několik tisíc km), řetězy na kola horská vydrží poměrně málo a to
maximálně 2000 km. Je to dáno tím, že řetěz horského kola je více namáhán
při výjezdech kopců a v terénech, které by ostatní kola konstuovaná spíše
pro silnice třeba ani nezvládla. K vytahování řetězu přispívají i menší
počty zubů a zvýšený tah v řetězu. Jakmile protažení řetězu přesáhne
určitou mez, je potřeba jej vyměnit za nový. Nikdy
nejezděte na vytažených řetězech, protože to má opravdu
nechutné důsledky: Vytažený řetěz nadměrně opotřebovává ozubená kola
kazety a převodníků, takže po výměně řetězu za nový může začít docházet
prokluzování (tzv. střílení) řetězu při hodně těžkém záběru, nebo i k
padání řetězu z převodníků a podobně, což může být i příčinou pádu!
Jakmile by řetěz začal prokluzovat pravidelně v kopcích nebo při rozjezdu,
nedá se nic dělat a je nutné koupit novou kazetu, případně i nové
převodníky. Nicméně někdy se může vyplatit místo kupování nových řetězů
jednou ca čas vyměnit kazetu a převodníky. Je ale nutné abyste udělali
pokus a zjistili jak dlouho vám jeden řetěz vydrží než odejde on i kazeta.
U některých typů kol, které mají relativně levné komponenty se může stát,
že cena kazety a sjetého převodníku je menší než za několik výměn řetězu.
Náš čtenář, Mgr. Aleš Linhart (www.aldomoro.net) nám
poslal takovouto zajímavou připomínku, cituji: Nemel jsem jeste
retez, ktery by po 1000 km nezarval, ze potrebuje vymenit. Daleko
ekonomictejsi mi proto pripada jezdit jeden retez, kazetu a prevodniky
celou sezonu, respektive co to da (nez zacne strilet) a pak vymenit vse
najednou. U prevodniku se jedna vlastne jen o prostredni, protoze velky
jsem sjety jeste nevidel a maly jsem si koupil ocelovy (original shimano)
a ten bude naveky. Mam na druhem kole ocelovy maly prevodnik jiz pres 10
let.... U kazety lze navic vymenit jen ty ojete (vetsinou tak prostredni
3) pastorky. Ale protoze se na hovno shaneji a jejich souctova cena rovna
se temer cena kazety, tak je lepsi vymenit celou kazetu. Celkova rozvaha meho pristupu je:
kazeta (jezdim SRAM 5.0) 8-kolecko 510,-
retez (jezdim SRAM PC58) 410,-
prevodnik (jezdim Gebhardt) cca 250,-
suma sumarum necelych 1200,-
A to mi prijde za sezonu pomerne slusne. Pro nekoho by to navic bylo
i na vice sezon.... A kazdy rok vyrazite na novem. Operovat tim, ze koupi
noveho retezu, ktery je ze vseho nejdrazsi usetrite kazetu a pastorky je
isce hezke, ale pocty jsou jednoduche. Zivotnost retezu nez zacne strilet
je velmi vysoka (mozna tak 3-4x delsi nez kdyz zacne byt "na vymenu").
Takze je vlastne mnohem levnejsi jej nevymenit. Vyplati se to ale pokud
jezdite ten stary fakt az do konce. ne ze ho vymenite tak po 1500 km a
zjistite, ze novy strili a koupite hned i novou kazetu a prevodniky. V
takovem pripade sup zpatky stary retez.... Konec citace.
Na změření míry protažení řetězu se prodávají kovové
měrky, které se zasunou do řetězu a podle hloubky zasunutí měrky do řetězu
je vidět nakolik je už řetěz opotřeben. Když měrka řetězem úplně propadne,
znamená to, že je zralý na okamžitou výměnu. Pokud jste na svém MTB kole
najezdili 2000 km a více po kopcích a terénem, většinou nemusíte řetěz ani
měřit a vyhoďte ho rovnou.
Docela (nejen) mě zajímalo, co by se
ale stalo, kdyby se řetěz nevyměnil a jezdilo se na něm pořád dál. Starý
řetěz přeci neprokluzuje a jede dobře, tak proč ho měnit - říkají si
někteří lidé. Tak vám řeknu rovnou, že takový hodně vytažený řetěz také
extrémně zničí kazetu a převodníky a začne také prokluzovat. Protažený
řetěz je totiž o malinko delší a tudíž nezapadá do zubů přesně a chová se
tak, že při záběru začne povylézat z prohlubní mezi zuby a místo aby se
opíral o celou plochu zubu, tak tlačí na jeho vršek. Tím, že jde o menší
plochu, dochází k většímu tlaku a tím rychlejšímu opotřebení zubu -
obroušení a někdy i k viditelné deformaci konců zubů. Viz náčrtky obrázek 1 jak zapadá
prostřední kroužek do zubů u nového řetězu a obrázek 2 jak zapadá
prostřední kroužek do zubů u starého řetězu a opotřebené kazety. Když pak
na takto opotřebený převodník dáte nový a krátký řetěz, ten sice zapadne
do prohlubní mezi zuby, přesně ale už se nemůže opírat o celý zub
rovnoměrně, protože jeho vrchní část je už sjetá starým řetězem. Takže to
pak netáhne pokluzuje atd...
Jak prodloužit životnost
řetězu
Dlouho mne zajímalo jak je to vlastně doopravdy s tzv.
vytahováním řetězu. Řetěz se totiž ve skutečnosti nevytahuje tak, že by
byl delší, pouze se opotřebovávají středové kroužky. K jejich opotřebení
nejvíce přispívá neustále opakované narážení a tření o zuby kazety a
převodníků při jízdě. Mám dojem, že tlak na ně vyvíjený při těžkém záběru
není až tak podstatný, jako právě ono tření. K opotřebení přispívá
samozřejmě také prach a nečistoty ulpívající na řetězu, které mnohdy mají
přímo brusný efekt a proto je dobré řetěz často čistit a prát. No a
nakonec má na opotřebení také vliv nekvalitní materiál ze kterého jsou
kroužky vyrobeny a výrobci to mají přesně spočítané a vědí jaké slitiny
železa používat aby řetězy nevydržely více než vyhovuje jejich komerčním
zájmům. S tímto samozřejmě nic nenaděláme, to už spíše řetězu pomůžeme
častým praním a mazáním. Nicméně v praxi jsem zjistil, že na životnost
řetězu má největší vliv to, jak hodně používáme největší převodník. Pokud
jste zvyklí šlapat spíše frekvenčně, tedy většinou používáte prostřední
převodník a největší jenom pro rychlou jízdu, tak se děje to, že řetěz
musí narážet na daleko větší počet zubů, protože vy děláte víc otáček a
zubů se tak používá málo. Naopak když budete více šlapat silově a budete
více používat velký převodník, tak uděláte méně otáček a na kroužky řetězu
bude dopadat méně zubů a řetěz se tím bude více šetřit. To je také onen
důvod, proč na crossových a trekových kolech vydrží řetězy několikrát déle
než na horských. Crossová kola totiž mají větší převodníky, tedy ten
nejmenší je přibližně ekvivalentní prostřednímu na MTB a ten prostřední je
přibližným ekvivalentem největšího u MTB.
Proto se také můžeme setkávat s tím, že u MTB se vám
sjede prostřední převodník, ale ostatní dva vám vydrží třeba i několikrát
déle. Je to opět tím, že jednak prostřední je nejvíce namáhaný a používaný
ale také ten největší má větší počet zubů, tudíž síla na něj působící se
rozloží mezi ně a také na něm uděláte menší počet otáček, takže odírání
řetězem má menší frekvenci. Naopak zase ten nejmenší převodník, ten má
sice nejmenší počet zubů a působí na něj extrémní síly, ale používáte ho
většinou tak málo, že vydrží hodně dlouho. Mimoto opět na něm uděláte jen
relativně málo otáček, protože jízda do prudkých kopců nikdy nebývá
rychlá. |