Z a c h r
a ň m e L o m n i c k é
p i n k y
FOTOGALERIE území, popis chráněné flóry a fauny
Příklady typů pinek
Typická kráterovitá
pinka
Kráterovitá pinka s mělkými okraji
s lemem
orobince.
porostlými kvetoucím lakušníkem.
Větší mělká a přistíněná pinka s mimořádně vysokou druhovou diverzitou.
Rozsáhlejší prosluněná pinka s širokým lemem ostřicových porostů.
typická kráterovitá pinka
27. 5. 2007
pinka Břízový I (s ostrůvkem) - klikni pro zvětšení
pohled na Sokolov z jižního okraje pinek - klikni pro zvětšení
Koncert přírodní filharmonie (27. 5. 2007)
30. 8. 2007
pinka Břízový II
pinka Hladový
pinka Rovný
14. 10. 2007
pinka Lví dvůr
červenec 2008
Břízová I (pohled po provedeném průseku stromů od silnice)
Lví Dvůr (to uprostřed není strom...)
23. 10. a 25. 10. 2008
vypouštěný Lví dvůr
pinka u
Lomnice
Hladový
Štikárna
Kukla
Zajímavosti o flóře a fauně, něco z historie území
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10121011820-zive-srdce-evropy/30620-hnedasek-chrastavcovy.html
další informace: http://www.nature.cz/publik_syst2/ctihtmlpage.php?from=mapa&what=1567
http://prirodakarlovarska.cz/clanky/hnedasek-chrastavcovy-euphydryas-aurinia
vratička heřmánkolistá
Původ: druh je rozšířen v jižní části severní Evropy přes střední
Evropu k jihu ojediněle až po Korsiku nebo Albánii, na východ do evropské
části Ruska, vyskytuje se i ve východní části Severní Ameriky. V ČR byl
zaznamenán v poslední době jen velmi vzácně v severních Čechách (Krušné
hory, České středohoří), dále na Šumavě, v Novohradských horách, na Českomoravské
vrchovině, v Jeseníkách nebo Krkonoších.
Charakteristika: vratička
heřmánkolistá je nenápadná
kapradina o výšce 6–20 cm. Jeden list se skládá z jedné fertilní a jedné
sterilní části. Sterilní část listu je krátce řapíkatá s úkrojky vejčitými
až podlouhlými, peřenolaločnými a se slabě zřetelnou střední žilkou.
Doba dozrávání výtrusů je červen až červenec.
Vratička heřmánkolistá
roste zejména na nevápnitých, kyselých a minerálně chudých substrátech.
Obývá sušší podhorské bory nebo smrčiny, louky, lesní světliny. Vyhledává
místa s méně zapojeným nebo rozvolněným bylinným podrostem. Druh je
konkurenčně slabý, mizí po úplném zapojení vegetace.
Pro svou extrémní vzácnost a zranitelnost je zařazen v ČR mezi kriticky
ohrožené druhy (C1)
a je chráněn zákonem (§1).
Taktéž je tomu na Slovensku (CR/§).
něco z historie
(foto Hornické muzeum Krásno)
těžní věž podpovrchového dolu Vilém - stávala do 80. let 20 století
v lesíku
severně od Sokolova
západní okraj velkolomu Jiří s Lomnickým lesem v pozadí (únor 2003, foto P. Salák)
Lomnický les, pohled na jeho likvidovaný východní okraj.
Poslední zbytky porostu u tzv. Labutího jezírka (12. 4. 2005, foto P. Salák)