Boj o krajinu: chránit či těžit?

Sokolovský Kritický klub navrhl ochranu území mezi doly * Těžaři a politici se staví razantně proti

Sokolov - Pozdvižení vyvolal návrh Kritického klubu v čele s bývalým senátorem Janem Hadravou, aby část důlního území u Lomnice na Sokolovsku byla prohlášena za přírodní památku kvůli zdejšímu výskytu chráněných rostlin a živočichů. Ostře proti je vedení Sokolovské uhelné, odboráři těžařské firmy a starostové okolních měst a obcí.

Všichni varují, že ochrana pinek (prohlubně vzniklé někdejším hlubinným dolováním) by znamenala pro okres předčasné ukončení těžby už v roce 2015, růst nezaměstnanosti a zastavení rekultivací.

V reakci na návrh Kritického klubu se ve čtvrtek sešlo vedení Sokolovské uhelné s regionálními politiky. „Náš názor je jednotný. Byla by to katastrofa. Znamenalo by to zastavení těžby o patnáct let dříve, než se plánuje. Zastavilo by se všechno včetně zahlazování následků dolování, protože Sokolovská uhelná by na rekultivace nestihla těžbou vydělat,“ prohlásil starosta Sokolova Karel Jakobec.

Příští týden se starostové sejdou znovu a vydají společné prohlášení. Na straně těžařů stojí i Lomnice, poblíž které má Sokolovská uhelná v plánu rozšířit těžbu.

„Také mám rád přírodu, ale tohle někdo přehnal,“ komentoval iniciativu Kritického klubu lomnický starosta Miloslav Matoušek. „Pinky jsou místem, která se propadají a vstupovat se tam smí jen na vlastní nebezpečí.“

Kus krajiny uprostřed dolů

Nedávno založený Kritický klub už na krajském úřadu podal návrh na zapsání Lomnických pinek na seznam přírodních památek. „Je to podivuhodně zachovalá oáza někdejší romantické podkrušnohorské krajiny 19. století,“ napsali členové klubu.

Krajský radní pro životní prostředí Luboš Orálek má ale jiný názor. „Je to území určené k těžbě.“

Sokolovská uhelná dostala povolení, že tady - v předpolí lomu Jiří - smí těžit, na konci devadesátých let.

Pokračování na str. B2

Pokračování ze str. B1

Úředníci a odborníci zkoumali budoucí těžbu v lokalitě z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA). Podmínkou bylo, že biocentrum podobné tomu na Lomnických pinkách vytvoří někde jinde. „Takové území od roku 1994 uměle vzniká na patě Krušnohorské výsypky a stěhujeme do něho cíleně chráněné rostliny a živočichy,“ uvedl člen představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl.

Bývalý senátor Jan Hadrava tak ostré reakce na návrh Kritického klubu nečekal. Klub podle něho rozhodně není militantním hnutím. „Nebudeme se poutat ke keřům a lehat si před velkorypadla. Vyjadřujeme svůj postoj, což by mělo být běžnou součástí demokracie. Máme právo říkat svůj názor na to, co by se mělo dělat jinak,“ řekl Hadrava.

Argumenty zastánců těžby považuje za nemístné strašení. „To oni jsou militantními propagátory těžby. My jen navrhujeme, aby úředníci znovu posoudili Lomnické pinky i náš laický pohled vycházející z odborných studií,“ dodal Hadrava.

Starosta Sokolova Jakobec má ve věci jasno. „Když na jednu misku vah dám ochranu pinek, které vznikly důlní činností, a na druhou misku dopady v podobě zdvojnásobení nezaměstnanosti, tak není co řešit.“

Podle ekologa Pavla Žlebka, jehož MF DNES oslovila, jsou Lomnické pinky zajímavou krajinou s velkou rozmanitostí rostlinných a živočišných druhů. „Pokud je ale chce někdo chránit, měl se o to zajímat v době, kdy se povolení pro těžbu veřejně projednávalo,“ podotkl Žlebek.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj

Autor: BOHUMIL ZEMAN