V prosinci se většinou vymlouváme, že nemáme na nic čas. Blíží se Vánoce a my nemáme ještě napečeno, uklizeno. Právě v tomto předvánočním zmatku a spěchu bychom si měli najít čas na sebe, na naše zklidnění. A kde jinde klid hledat, než v přírodě. Zkusme se třeba projít kolem druhé nejvýznačnější řeky Sokolovska – Svatavy. Od vlakového nádraží v Sokolově se vydáme podél trati směrem na Citice.

Povede nás modrá turistická značka. Za mostem překročíme napravo svodidla a podejdeme železniční trať. Naše další cesta vede těsně podél řeky Svatavy. Ta pramení nedaleko saského Schönecku. Tady má ještě název Zwota a stejně se jmenuje i obec, kterou ještě jako potok protéká. Na území naší republiky vtéká krušnohorským údolím u Hraničné a k Sokolovu směřuje přes Kraslice.

Jazykovědci se domnívají, že název jí dali Slované, kteří osídlili tuto oblast v 7. až 8.století. Naši předkové ji nazývali Sveta – Svatá. Ve 12. a 13.století si němečtí kolonisté přizpůsobili název svému jazyku a nazvali ji Zwodau. Řeka Svatava nás povede až do obce se stejným jménem.

Projdeme pod kolejemi vlečky a stále po modré značce pokračujeme kolem školní jídelny a družiny, přes silnici kolem bývalé školy. Napravo míjíme hostinec "Krásná paní", kde se můžeme občerstvit. Přes most, okolo nově opravené tělocvičny, dojdeme na náměstí, jehož hlavními dominantami jsou obecní úřad a kostel.

První písemná zmínka o obci Svatava se nachází v listině Václava II. z roku 1391, kde se píše o staré poštovní silnici, která tudy vedla. Po ní na Sokolovsko přijížděl i J.W. Goethe a téměř pravidelně se zastavoval ve Svatavě na dnes již neexistující poštovní stanici.

Od 15.století je Svatava uváděna jako součást  sokolovského panství, které bylo v držení Šliků, od roku 1622 pak Nosticů. V roce 1848 byla panská správa zrušena a Svatava se stala samosprávnou obcí. Roku 1903 se stala městysem, ale nezískala městský znak. K Sokolovu byla připojena v roce 1976 a opět se osamostatnila v roce 1990.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie byl vybudován díky úsilí místních obyvatel, kteří již od roku 1908 začali organizovat sbírky na jeho výstavbu. Prostředků však bylo málo. Musely být vydány dluhopisy v celkové hodnotě 50.000 korun, díky nimž se podařilo stavbu dokončit. Slavnostně byl kostel vysvěcen 26.10. 1924.

Zpět do Sokolova se můžeme vrátit autobusem nebo pěšky po Kraslické ulici, přičemž celková pěší procházka nám nezabere víc než 1 hodinu.