Po stopách J

Po stopách J. W Goetha - Loket

Hrad, kde byl veznem Karel IV.

Strohy, kamenny stredoveky hrad je jasnou dominantou mesta. Obyva nejvyssi cast skaly nad Ohri a bude prvni, co uvidite pri prijezdu, kdy se pred vami zacne Loket objevovat uprostred zalesneneho udoli. Puvodne se myslelo, ze hrad vznikl za Premysla Otakara I. Cenna romanska rotunda ale napovida, ze byl postaven o neco driv: nekdy ve treti ctvrtine 12. stoleti. Pozdeji se hrad stal hranicni pevnosti, kolem vedla obchodni stezka z Norimberku do Prahy. S osidlovanim pustych koutu ceskych zemi se zacalo rozvijet i mesto pod hradem. Nejvetsi slavu prinesl Lokti Karel IV. Nejdriv tu pobyval uz jako dite. A prestoze jednou jej tu Jan Lucembursky nechal na dva mesice uveznit spolu s Eliskou Premyslovnou, vzpominky asi nemel nejhorsi. Uz coby panovnik zaradil Loket na seznam mest, ktera musi stuj co stuj zustat pod nadvladou Koruny ceske. Nebyt Lokte, nebyly by mozna ani Karlovy Vary. Tedy alespon podle jedne z legend. Vypravi se, ze Karel IV. si vyjel na lov do okolnich hlubokych lesu a narazil na horke prameny. Nechal zalozit mesto Horke Lazne u Lokte, pozdejsi Karlovy Vary.

Velkou vahu prikladal Lokti i Karluv syn Vaclav IV. Nechal hrad dukladne opravit a vysledna podoba vlastne zustala do dnesnich dob. Zato jeho bratr Zikmund se opet projevil jako liska rysava. V case boju s husity dal hrad i cele panstvi do zastavy. Koncem 16. stoleti ziskalo hrad i panstvi do vlastnictvi mesto.

Sedmnacte stoleti se tady nelisilo od zbytku velke casti Evropy. Tricetileta valka a s ni bida, utrapy a cesta do pekel. Upadek se zastavil az pocatkem stoleti dalsiho. Jazycek vah se ale vychylil ve prospech Lokte coby mesta, hrad uz nebyl tak strategicky dulezity. Zacatkem 19. stoleti se z pomerne zchatrale pevnosti stalo dokonce rakouske vezeni.

Na hrade, kam uz desaty rok opet mohou turiste, lze videt expozice stavebniho vyvoje a archeologie, historicke zbrane, torzo romanske rotundy, vezenske kobky, vez s vyhlidkou. Jedna z expozic je venovana take historickemu porcelanu. Jeho vyroba hrala v Lokti dulezitou roli. Protoze zdejsi porcelan slouzil i coby lazenske poharky v Karlovych Varech, stoji za zminku, ze tamni pitnou lecbu zavedl v 16. stoleti loketsky rodak dr. Payer.

Mesto, ktere rozkvetlo

Stoleti minule bylo pak ve znameni dalsiho upadku. Dve valky a komunismus, to nebyla dobra kombinace. Byli vyhnani nemecti obyvatele a pak desetileti chatral hrad i cely Loket. Teprve v roce 1992 ziskalo hrad do drzeni opet mesto a zacal se rekonstruovat. A rozkvetlo i mesto. Fasady domu i strechy tu zari novotou, o kus dal se zase opravuje. Vedomi si krasy sveho mesta, predelali mistni spoustu domu na rodinne penzionky a otevreli dostatek restauraci a puvabnych hospudek.

Primo pod hradem je dalsi vyrazna stavba: cervenobila se zelenkavou strechou. Barokni kostel sv. Vaclava pochazi z roku 1734, kdy nahradil nekdejsi vyhorely goticky svatostanek. V interieru stoji za povsimnuti zvlaste hlavni oltar od Petra Brandla. Bocni oltare obsahuji dve sochy z kostela puvodniho - ukrizovaneho Krista a Madonu s ditetem.

Hlavnim prostorem Lokte je podlouhle namesti tahnouci se celym centrem a prechazejici k obema pristupovym cestam do mesta. Jmenuje se T. G. Masaryka. Jeho stredobodem je sloup Nejsvetejsi Trojice z roku 1719. Radni tehdy bohateho mesta vydali na jeho stavbu 104 tisice zlatych. Pudorys sloupu si pohrava s motivem trojuhelniku, ktery symbolizuje krestanskou trojjedinost. Vrchol sloupu patri svate trojici, nize archandele, dole pak sest svetcu: Vaclav, Florian, Sebestian, Jan Krtitel, Jan Nepomucky a Panna Marie.

Z jizni strany namesti vystupuje vysoko nad strechy okolnich domu mohutna vez radnice - pamatka na rane barokni architekturu z konce 17. stoleti. Zadni trakt kdysi slouzil coby mestske vezeni, za timto ucelem tu byly sklepni kobky. Dnes ma radnice nekolik funkci: V prvnim a druhem patre sidli mestsky urad, ve tretim hudebni skola. Prizemi patri galerii vytvarneho umeni a muzeu knizni vazby (viz Kam do muzea).

Na vychodnim konci mesta strezi vstup do Lokte (kdysi tu byl jediny pristup do mesta) hranolova vez, ktere se rika Cerna. Proc, to se vlastne ani nevi. Jeji vrchol slouzi coby zajimava vyhlidka na historicke centrum, dole je pak restaurace a vinoteka. Kdyz ze stareho mesta vyjdete, po prave strane stoji kaple sv. Anny. Barokni kaplicka vznikla jako podekovani za primluvu patronky, ze v roce 1742 francouzska vojska zapletena do valky o rakouske dedictvi mesto usetrila oblibene zabavy: drancovani. Pozornosti by urcite nemela uniknout klasicka ukazka hrazdenych domu v Pivovarske ulici (na ceste k hradu).

Mesto, ktere si oblibil Goethe

Data 1807, 1808, 1810, 1811, 1813, 1819 a 1823 maji pro mesto nesmirny vyznam. Zpetne jeste mnohem vetsi, nez si mozna tenkrat mistni uvedomovali. V techto letech Loket navstivil nemecky basnik Johan Wolfgang Goethe. A spolu s hradem je prave slavny muz nosnym pilirem, o ktery se prezentace mesta opira.

Mesto navstivil kratce, ale celkem desetkrat. Posledni pobyt nese datum 28. srpna 1823. Goethe mel prave narozeniny, bylo mu 74 let. Na Schwarzenberske terase s vyhledem na tok Ohre se konal slavnostni obed. V Goethove spolecnosti nechybela ani jeho tajna laska, devatenactileta Ulrika von Levetzow. Stary pan dokonce jednou pozadal o jeji ruku. Nedostal ji. A tak aspon napsal Elegie z Marianskych Lazni, kde si vylil srdce. Slavneho basnika a jeho navstevy Lokte pripomina pametni deska v cestine a nemcine na fasade hotelu Bily kun, vyrazne zelenozlute budovy uprostred tridy T. G. Masaryka.

Jizni stranu mesta obklopuje pas mestskych hradeb, ktere jsou velmi hezky zrekonstruovane i se ctyrmi bastami. Dole budete mit zeleny pas, pak reku a pak uz naproti vam se budou zdvihat lesnate kopce. Pri romanticke prochazce po opevneni projdete kolem one narozeninove terasy. Uvidite Robicskou vez, ktera byla soucasti fortifikacniho systemu, projdete si "ztracene ulicky" a vyjdete u mostu.

Mesto, ktere pritahuje umeni

Sveho casu byl Loket po Praze snad nejmalovanejsim mestem v Cechach. Malir Morstadt se sem dokonce prestehoval. Z nekdejsi romanticke zabavy se pred par lety stala tradice a porada se tu pravidelne mezinarodni malirske sympozium.

V sezone je mozne podniknout kratkou vyhlidkovou plavbu po rece Ohri na male motorove lodce a divat se vzhuru na mesto a vypinajici se hrad na skale. Odjizdi se kazdou pulhodinu zpod pristupoveho mostu mezi dvanactou az sestou vecer za 25 korun. Prirodni amfiteatr na protejsim brehu Ohre v lete casto hosti koncerty ci divadelni vystoupeni a laka divaky z celeho regionu. Letos se tady tak zastavila treba i skupina Olympic. Amfiteatr byl slavnostne otevren v roce 1949 Rusalkou v provedeni prazskeho Narodniho divadla.

Loket urcite stoji za navstevu. Vzdyt i jiz zmineny Goethe o nem napsal v jednom z dopisu: "Dnes jsme byli v Lokti, ktery je nade vsechen popis prekrasne polozen a lze jej ze vsech stran obdivovat jako krajinarske umelecke dilo."

ADELA POLAKOVA

------------------------------------------------------------------

Gotický hrad jehož současná podoba je z doby Václava IV. Založen byl již v II: pol. 12 století v románském slohu. Zajímavostí je, že jako 3. letý zde byl vězněn Karel IV. Po přestavbě začátkem 19. století hrad sloužil jako vězení. Z expozice např.: Hejtmanský dům s expozicí archeologie, gotickým zdivem, zbytky renesanční černé kuchyně, Východní křídlo s velkým sálem a zbytky kaple, Markrabský dům s výstavou porcelánu, vězením a rotundou z 12. století. Expozice historických chladných i palných zbraní.

Hejtmanský dům - Expozice archeologie (vykopávky z hradu a okolí kostela Sv. Linharta u Karlových Varů), meteorit, zbytky románských hradeb, gotické zdivo, zbytky renesanční černé kuchyně, busty W. Goethe, v 1. patrě pozdně gotické fresky, obrazy města a hradu.<
Křídlo při věži - Expozice archeologie, náhrobní kameny, litinové pam. deska řetězového mostu v Lokti, torzo anděla obraz Svatošské skály, zvon, kůže ze zvířat, bosované zdivo věže, v prvním patře muzeum zbraní.
Východní křídlo - Velký sál se zbytky kaple z konce 14. století s gotickými freskami, obřadní síň, s restaurovanými dřevěnými stropy, freska vojáka, obrazy.
Markrabský dům - Výstava porcelánu hlavně z Lokte, Horního Slavkova, z Březové u Karlových Varů, Pirkenhammer, z Louček, obrazy, dřevěné stropy, nově nainstalován historický interiér městské lékárny, věž, vězení a rotunda z 12. století.
Městská radnice - Muzeum knižní vazby.

-----------------------------------------------------

Zajímavé historické setkání se pak váže k hotelu Bílý kůň.

Johann Wolfgang Goethe

"Na terase slavil Johann Wolfgang Goethe své 74. narozeniny s rodinou von Lewetzov, s mladičkou Ulrikou. Té bylo tenkrát 19. A Goethe požádal zde na terase matku Ulriky o Ulričinu ruku. Matka odmítla a řekla, že Goethe se dvořil už její matce, pak jí a teď ještě její dceři. Goethe byl velice zasažen do srdce a od té doby sem již nikdy nepřijel. Ulrika mu zůstala do konce života věrná. Nikdy se nevdala, přestože v životě dostala asi 12 nabídek k sňatku. Vždy ve svých dopisech psala: Goethe byl mojí první a poslední velkou láskou."

Na terase hotelu je dodnes původní Goethův dřevěný pavilonek. Loket se může pyšnit i přírodním divadlem. Podobné jsou v Čechách pouze dvě - jedno s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a druhé zde v Lokti.